
Bývalý kantor, skaut a dlouholetý starosta Kralup nad Vltavou, současný předseda Senátorského klubu STAN Petr Holeček, objíždí svůj region na kole a povídá si s lidmi. Rád. Vášnivý sportovec svůj kolektivní duch nezapře.
Jste členem nejsilnějšího klubu v Senátu. Jaké výhody to přináší?
V Senátu senátoři spolupracují. Ve výborech i v komisích předsedové klubů mezi sebou často komunikují a je jedno, kdo z nich je předsedou početného či menšího klubu. Je ovšem pravdou, že silný klub dokáže na plénu Senátu výrazně ovlivnit výsledek hlasování. Důležité je i to, zda je Senátorský klub aktivní, zda se senátorky a senátoři orientují v projednávaných zákonech a materiálech, zda jsou pracovití ve svých volebních regionech. A v tom je klub Starostů a nezávislých zcela určitě jedním z nejlepších. Vážím si toho a těší mě, že jsem jeho předsedou.
Byl jste dlouhých dvanáct let starostou oblíbené destinace Jaroslava Seiferta Kralup nad Vltavou, dále zůstáváte v samosprávě města. Jaké nejbližší konkrétní problémy hodláte v oblasti komunální politiky řešit?
Kralupy nad Vltavou se v posledních letech velmi mění. Zásadním důvodem je to, že samospráva měla v posledních letech dlouhodobou koncepci a priority rozvoje. A že se vedení města tři volební období téměř neměnilo, a mohlo se tak svému programu a cíli plně věnovat. I současné vedení města navazuje na tento trend. Postupně se hlavně revitalizuje městské centrum. Ze starých průmyslových objektů se stávají moderní a smysluplně využitelné budovy. Mým velkým cílem a snem je pak přestavba bývalého pivovaru na multikulturní centrum města a zahájení úprav okolí železniční stanice, včetně nového parkovacího domu a povrchových úprav ulic a chodníků.
Nabízí se otázka − jak dopadla kauza „očerňujících billboardů“, která souvisela s výstavbou nákupního centra u nádraží? Kauza je za vámi, ale centrum ještě nestojí.
Výstavba nákupního centra u nádraží narážela od začátku na silové jednání jednoho majitele pozemku, který si myslel, že se samospráva sesype pod jeho výhrůžkami, pod mediálním tlakem a hrozbami trestních oznámení. Nechtěl akceptovat požadavky města a nechtěl je ani vyslyšet. Stavební úřad se naštěstí nezalekl a trval na podmínkách, které po stavebníkovi požadoval. Jeho snaha mne v očích občanů diskreditovat byla jen jednou z ukázek chování, které praktikoval směrem k některým úředníkům. Bylo to vlastně směšné a pro něj i kontraproduktivní, protože jeho billboardy pokoušející se mne očernit mi naopak vynesly velikou podporu občanů města. Na dotyčné území se zpracovala studie a zastupitelstvo určitě chce, aby pozemky, přímo navazující na centrum města, byly vhodně využity a stavby na nich i dobře zapadly do současných Kralup.
V roce 2016 jste zvolil velmi netradiční, nicméně sympatickou předvolební kampaň, ujel jste prý 600 km na kole a dokonce vás v této sportovní aktivitě provázeli i někteří členové štábu. Co chystáte k dalším senátním volbám, makají vaši kolegové na fyzičce?
V minulé volební kampani jsem skutečně objel všechny obce svého senátního okrsku na kole. Bylo to skvělé poznání regionu a došlo i na spoustu setkání s občany, se samosprávami, podnikateli i dětmi a mládeží. Ostatně pokud mám volný čas, navštěvuji obce a města dodnes stejným způsobem. Zda budu podobně konat i v příštích senátních volbách, je ale otázkou velmi předčasnou, protože senátní mandát mi trvá ještě více než tři roky, a do té doby, kdo ví...?
Pokud vím, po svém zvolení senátorem jste se zaměřil především na oblast dopravy. Jaká problematika je vaší prioritou dnes?
První dva roky v Senátu PČR jsem byl členem senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor má velmi široký rozsah působení a já se v něm hodně naučil. Od loňského roku jsem ve Výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí. Navazuje to velmi dobře na mnoho let, kdy jsem se věnoval komunální a krajské politice, na mé zkušenosti z regionů, z povodní, z jednání s občany. Zároveň jsem členem Podvýboru pro dopravu a energetiku, takže dopravu jsem rozhodně neopustil, stále se o její problematiku zajímám a pokouším se pomáhat starostům měst a obcí v řešení jejich dopravních i jiných obtíží.
Jste vášnivým sportovcem, lezete po horách, lyžujete, jezdíte na kole… S tím souvisí i záliba v cestování. Zbývá vám na vaše koníčky čas nebo jste musel trochu ubrat?
Ke sportu jsem měl vždy blízko a do dnešní doby je sport a sportovní aktivity hlavní náplní mého volného času. V dětství jsem jezdil na skautské tábory a věnoval se vysokohorské turistice, proto rád relaxuji hlavně na horách. Také jsem lyžoval a věnoval se i atletice, zejména běhu na delší tratě. V době komunistické vlády jsem nesměl cestovat, ačkoli jsem toužil po tom podívat se do Evropy a do exotických krajin, prostě do světa. Takže po revoluci jsem se snažil si své sny splnit. Největší expedicí pak skutečně byla více než roční cesta kolem světa na kole s partou kamarádů. Dodnes na ni rád vzpomínám. Ale byl jsem i na vysokohorských trecích v Nepálu, v Číně, na Kavkaze a v Atlase, samozřejmě také v Alpách. Ač jsem v posledních letech neměl mnoho času, každou dovolenou se pokouším strávit na cestách. Jen bez cestovních kanceláří a ve spojení s aktivním pohybem. Ležení u moře nebo lázeňské pobyty si nechávám opravdu až třeba do důchodu.
A jak se vám coby starousedlíkovi žije v Kralupech dnes?
Kralupy nad Vltavou mám velmi rád. Žiji tu od malička, chodil jsem zde do základní i střední školy, dvacet let tu učil a dvanáct let byl i starostou. Je to nedoceněné − možná naštěstí − město. Kousek od Prahy, se skvělým dopravním spojením vlakem i po dálnici, u krásné řeky Vltavy, v těsné blízkosti přírodních a historických skvostů, jako je veltruský park, zámek Nelahozeves, starobylý Levý Hradec a Budeč, hrad Okoř a hora Říp. Město se spoustou mladých a šikovných lidí, se školami, se zázemím pro seniory. Ač nyní pracuji víceméně v Praze, do Kralup se stále vracím. Snad právě proto, že hodně cestuji i po České republice, umím posoudit kvality a přednosti našeho města a jsem tu rád.