Ve zdravém městě zdraví lidé

Ve zdravém těle zdravý duch, říká staré přísloví. Ale aby tělo bylo zdravé, potřebuje žít ve zdravém životním prostředí. To je totiž alfa a omega všeho a my v Praze si to uvědomujeme. Za několik posledních let se zde podařilo výrazně zlepšit životní prostředí, vysadilo se velké množství stromů, revitalizují se rybníky a parky a budují nové.

Tak například ve Stromovce vznikly na dně bývalého Rudolfova rybníka tři nové vodní plochy o velikosti 14 000 m2. Zároveň se obnovily trávníky v okolí všech rybníků, opravily se cesty, vyrostla nové hřiště, lavičky a další mobiliář, takže Stromovka začala konečně vypadat k světu. A až se dokončí rekonstrukce Šlechtovy restaurace a jejího okolí, pak už k dokonalosti tohoto parku nebude chybět opravdu nic. Důkladné rekonstrukce se dočkaly i Petřínské sady. V okolí rozhledny to po celá desetiletí vypadalo zanedbaně a zpustle – a jděte se tam podívat dnes! Postupně se obnovují plochy také v Letenských sadech, kde vznikla dráha pro in-line bruslaře, psí hřiště a během krátké doby tam přibude i rybník. Sady jsou totiž vyprahlé a rybník bude sloužit pro zálivku stromů a bude také zvlhčovat ovzduší.Zároveň se připravuje projekt rekonstrukce Karlova náměstí. Bude to rekonstrukce velmi citlivá, protože zahraniční architektonický ateliér, který zvítězil v náročné mezinárodní soutěži, prokázal, že dokáže přesně vycítit, co tento veliký park-náměstí potřebuje. 

Vznikají ale i docela nové parkové plochy. U sídliště Černý Most vyrostl velikánský park U Čeňku, který se záhy stal oblíbeným místem odpočinku pro lidi z okolí. A zárodek parku se vytváří i na Dívčích hradech v Praze 5, kde už jsou vysázeny stovky stromů a tráva na ploše 64 ha, tedy jen o něco menší, než je plocha Stromovky. Letos k nim přibudou cesty a dětská hřiště. A také koně Převalského, protože pražská zoologická zahrada zde hodlá chovat v ohradách své slavné koně. Malí návštěvníci se tak mají na co těšit. 

Všichni si uvědomujeme, jak je důležité mít ve městě dostatek zeleně. Stromy (a rostliny vůbec) totiž fungují jako přírodní klimatizace. Svými výpary dokážou velmi účinně ochlazovat vzduch ve svém okolí. Stromy se snažíme sázet v maximální míře ve vnitřním městě, kde mají největší význam. Chceme tak zabránit nadměrnému ohřevu města a vzniku tzv. tepelného ostrova v centru. Výsadbě ale bohužel často brání ochranná pásma různých sítí. Někdy je to doslova boj o každý strom. Mnohem jednodušší je výsadba nových lesů na původně zemědělské půdě, a to především v těch částech Prahy, kde je zeleně zatím málo. Vznikly tak např. dva rozsáhlé projekty zcela nové zeleně na východě Prahy, v Dubči a v Běchovicích, a to les Robotka a les V Panenkách. 

Městu a jeho klimatu také velmi prospěje připravovaná výstavba dvou rozlehlých příměstských parků. Na soutoku Vltavy a Berounky jde o park Soutok, na severu v Troji o příměstský park Trojská kotlina. Měla by tak vzniknout dvě velmi rozsáhlá rekreační území. Tyto dva projekty jsou poměrně dlouhodobé (hlavně kvůli majetkovým vztahům), nicméně je dobré, že už se s nimi začalo. A mimochodem, podařilo se zde zabránit přeměně krásné Berounky v kanál pro lodě. 

Pro klima ve městě je důležitá také voda. Proto se snažíme kupovat potoky a rybníky od soukromníků a revitalizovat je. Poslední největší koupí je legendární Šeberák a Olšanský rybník. Jednání s majiteli byla dlouhá a složitá, ale podařila se. Snažíme se rybníky opravit, odbahnit a uvést do takového stavu, aby dobře plnily své funkce, tedy aby zvlhčovaly krajinu, ochlazovaly ji a poskytovaly prostor pro zachycení přívalových srážek. Ale mají i své funkce ekologické a rekreační. Olšaňák už je revitalizovaný, Šeberák čeká na svou obnovu v letošním roce. Pak snad bude konečně možné se v něm zase bez problémů koupat. A proč jsme do tohoto nákupu šli? Myslím si, že by město mělo vlastnit nejen ulice, náměstí či parky, tedy běžný městský veřejný prostor, ale také lesy, louky, potoky, rybníky, skály a další plochy, které vystihuje pojem „příroda“. Jsou-li tyto prostory veřejným majetkem, tak je zde jistota, že mohou zůstat přírodou i pro budoucí generace. Soukromý vlastník se totiž často snaží tyto plochy nějakým způsobem zhodnotit jejich přeměnou na stavební pozemky. Proto si myslím, že by město mělo zeleň a vodní plochy vykupovat všude, kde to jde. Koupili jsme také Milíčovské rybníky, Lítožnické rybníky, rybník Strnad a další plochy. Postupně také napravujeme některé hříchy minulosti, kdy byla krajina melioracemi odvodňována a potoky napřimovány, aby se získalo co nejvíce orné půdy. Dnes se snažíme uvést potoky do původního stavu – na vodních tocích vznikají meandry, koryta se změlčují. Jsou to důležitá protipovodňová opatření a navíc to i prospívá krajině. A všude, kde to jde, se také snažíme zatrubněné potoky dostat zpátky na povrch. Nedávno se tak opět ocitl na světle dlouho zatrubněný kus potoka Brusnice, letos půjde o Motolský potok.

Zkrátka snažíme se, aby se Pražanům v jejich městě dobře žilo.

RNDr. Jana Plamínková (STAN) byla v letech 2014−2018 pražskou radní pro životní prostředí, infrastrukturu a technickou vybavenost. V současné době je zastupitelkou HMP a předsedkyní Výboru pro životní prostředí, infrastrukturu a technickou vybavenost.